Jdi na obsah
Jdi na menu
Taktika hry útočníka
15. 7. 2013
Pokud hraje útočník proti útočníkovi, předpokládá se, že se oba hráči budou předcházet v útočné snaze, což může vést k chybě na jedné či druhé straně. Nepočítá se s příliš dlouhými výměnami, důraz je kladen an rychlé zakončení útoku a snahu být rychlejší v zahájení akce, přesnější, tvrdší, nápaditější. Ve hře dvou útočníků je zřejmý rozdíl v taktice hry při vlastním podání a při příjmu. Po podání je udržení aktivity snažší, při příjmu jde o snahu znemožnit útok soupeři a využít kladné možnosti k vlastnímu rozvoji útočné akce.
Hraje-li útočník proti univerzálovi, měl by si dát pozor na přehnanou tvrdost úderů, která s sebou nese nepřesnost. Univerzál se nechá zatlačit do defenzivy, hodně míčů ale vrátí a málo chybuje. Získat na něm bod není jednoduché, každá chyba útočníka se těžko dohání. Je proto nutné hrát obezřetně, útok si pečlivě připravit a vybrat si vhodný míč k zakončení akce dle vlastní volby, neskočit na špek soupeři. Někdy je výhodné nabízet univerzálovi možnost útočení. Jeho útoky většinou nejsou nijak razantní a dá se jim ubránit a pak s výhodou přejít do protiútoku.
Při hře proti obranáři hraje útočník maximálně soustředěně, nepouští se do dlouhých topspinových výměn, které by ho brzy unavily. Musí se snažit hrát pestře. Po ostrém útoku z prvního míče (nejlépe na tělo nebo hodně do strany) nahraný míč dokončit drajvem nebo závěrečným úderem. S obranáři se opravdu nevyplatí dělat nějaké zbytečné chyby, nebýt ve střehu, protože i obranář dokáže přejít do výpadového útoku
Archiv
Kalendář
<< |
listopad / 2022 |
>> |
Statistiky
Online: |
8 |
Celkem: |
44058 |
Měsíc: |
649 |
Den: |
33 |